Jak psát bakalářky, diplomky a vědecké články?

Autor: Tomáš Krištofóry | 31.10.2012 o 22:29 | (upravené 1.11.2012 o 11:09) Karma článku: 4,29 | Prečítané:  1400x

Dnes, 31. října 2012, byla na PEF MENDELU v Brně, kde už měsíc vyučuji, zajímavá přednáška zajímavého hosta – prof. Johna Stantona z Philadelphie. Přednášel – primárně pro doktorandy a pro další vyučující (pochopitelně v angličtině) o tom, jak publikovat v odborných časopisech. Tento článek je reportáží z přednášky. Ta bude užitečná nejen pro ty vyučující, kteří se nemohli přednášky zúčastnit. Bude zajímavá i pro studenty, zvláště ty, kteří budou někdy, a třeba už v blízké budoucnosti, psát bakalářskou nebo diplomovou práci.

Proč je to zajímavé i pro studenty píšící bakalářskou nebo diplomovou práci?

 

Protože ideálně má být bakalářská nebo diplomová práce publikovatelná (v koncentrované verzi na cca. 15-20 stran) právě v takových žurnálech, o kterých mluvil prof. Stanton. Což se ale samozřejmě skoro vůbec nestává. Přesto však, vážení studenti, když se budete řídit radami prof. Stantona, budete mít nejen velkou šanci napsat skvělou bakalářku či diplomku (kterou vám nikdo nevyhodí), ale bude se Vám psát i dobře, budete vidět smysl v tom psaní. Nebude to jen psaní pro povinnost. Zároveň vedoucí Vaší práce (třeba já) Vám bude vést práci raději, protože práce se líp vede, když to „jde jako po másle“ než když to je „porod“. Lepší prací získá Vaše vzdělání hodně na ceně a vzroste i Vaše hodnota na trhu práce. Skvělé nápady z bakalářek a diplomek šikovných studentů, zvláště ty uplatnitelné v podnikové nebo národohospodářské praxi, bývají dobře odměněné granty, cenami, nebo i vyšší mzdou. Lepší absolventská práce pomůže k tomu, že dostanete nejen titul, ale i vzdělání.

Commitment – závazek a povinnosti učence

 

Odpověděli jsme proč to je zajímavé. Teď pojďme k obsahu. Prof. Stanton si dal hodně záležet na tom, aby řekl hodně o povinnostech učence. Vyprávěl o svém příkladu. Když se tedy stal prof. Stanton tehdy před 45 lety doktorandem, potřásli mu rukou a řekli mu: „Teď jsi učenec (scholar). Máš práva, ale i povinnosti učence.“ Plnění povinností je projevem vděčnosti za tu možnost, být učencem. Mluvil hodně o těch povinnostech a mluvil o nich – po 45 letech – s lehkostí a úsměvem, a to ještě řekl, že nerad učí (přitom když nám přednášel, vůbec to nevypadalo, že ho to nebaví). Jsou tři povinnosti vzdělance: (1) šířit vzdělanost (scholarship) dále – tj. učit; (2) rozšiřovat poznatky našeho oboru, tj. publikovat a (3) zabezpečit, aby naše univerzita šířila vzdělanost dále. Prvou povinnost plním nyní tím, že Vám sděluji o této přednášce. Ta druhá a třetí povinnost se týkají i Vás. I bakalářská práce má přispět k stavu poznání oboru, který studujete. Máte být tak trochu vědci, i když třeba jen na malém poli české vědy. Tím také přispějete k dobrému jménu naší univerzity a budete naplňovat třetí povinnost učence.

Jak tedy vypadá dobrý článek (bakalářka, diplomka …)?

Konečně se tedy dostáváme k tomu, jak má vypadat dobrý článek (nebo bakalářská práce, i když jsou tady i rozdíly). Dobrý článek splňuje několik podmínek:

-    Cíl práce. V prvních 3-4 větách řeknete, co je Vaší ideou, radí nám prof. Stanton. Co je problém? Jasně to stanovte. Když nezaujmete na začátku, nezaujmete vůbec. V praxi to pak dopadá tak, že nezajímavé práce často nejsou obhájeny.

-    Přehled existující literatury na dané téma. Samozřejmě, že se tím myslí veškerá literatura, tj. především anglicky psaná, protože ve vědeckém světě, včetně tohoto článku platí (a neřekl to prof. Stanton), že „what is not written in english, is not written at all.“ Nejedná se tedy o přehled česky (slovensky) psané literatury. Tímto přehledem literatury navazujete na předchozí bod: dokazujete, že Vámi stanovený problém (1) skutečně existuje, a (2) že je zajímavý pro business nebo pro ostatní vzdělance z Vašeho oboru.

-    Hypotéza. Prof. Stanton studoval statistiku, takže ideálně si hypotézou představuje statistickou tezi H0. Výhodou statistické hypotézy je, že ji dokážete formulovat na jednom řádku. Každému čtenáři, včetně vás samých, je jasné, co je Vaší tezí. Žádná práce není horší, než když ani Vy sami netušíte, co je Vaší tezí.

-    Metodologie. Tady je důležité nepoužívat to, „co se používá obvykle“ (např. prostý dotazník – lépe je prý – zvláště v kvalitativních a nikoli statistických pracích - použít strukturovaný dotazník), nýbrž metodu, která je vhodná vzhledem k Vašemu cíli práce a Vaší hypotéze. Metodologií si prof. Stanton představuje především zkonstruování (pro cíl Vaší práce) vhodného ekonometrického modelu. Kvalitativní výzkum (tj. bez statistiky) není příliš rozšířený na jeho univerzitě a článek bez statistiky se do jím editovaných TOP žurnálů skoro nedostane. Tak 1 ze 100 článků v těchto žurnálech není psán statisticky. U nás se ale ještě tolik statistiky nepoužívá. Nicméně, znamená to pro Vás – zejména pro ty, kdo ještě nepíšete práci tento rok – následující: investice do studia statistiky se vám pro lepší bakalářku či diplomku rozhodně vyplatí, a to i když, stejně jako já, vidíte i některé limity používání statistiky v ekonomii. Jsem názoru (a učím to na PEF podle Jurečkovy učebnice i v Makroekonomii I), že člověka prostě do čísel nevtěsnáte (a když, tak nikdy ne úplně) a na fakultě studujeme právě společenské vědy. Ale o tomto zajímavém tématu napíšu snad někdy jindy.

-    Test. Musíte rigorózně otestovat, zda Vaše hypotéza platí nebo ne – na základě vhodně zkonstruovaného modelu v metodologii. Skutečně zcela naprosto vůbec nestačí napsat – „tohle je můj názor“. Nestačí ani toto: „v mém dotazníku se vyjádřilo 22% lidí za a 16% proti a já si tedy myslím toto.“ Podle prof. Stantona se třeba ptát: Je tento výsledek statisticky signifikantní? Je potřeba udělat T-test a až na základě toho je možné dělat závěry. U kvalitativních prací se též musí dělat test, i když vypadá jinak. Podle prof. Stantona není dobré míchat kvalitativní práci s kvantitativním výzkumem.

-    Závěr. Co mně překvapilo, bylo to, že prof. Stanton přijímá do svých žurnálů k publikaci i články, kde není potvrzena hypotéza H0. To je situace, kdy nakonec dospějete k závěru, že Vaše idea nebyla správná a že vliv, který jste hledali, neexistuje, že Váš původní názor na začátku článku nebyl správný. A přesto může být takový článek naprosto skvělý – kvůli otestování důležitého a zajímavého problému (nejen pro Vás, ale i pro vědeckou obec, nebo pro business), který se nakonec ukázal jako nedůležitý. Slovy prof. Stantona: „Důležitost závěru je přeceňována.“ Já s ním souhlasím. Není důležité, zda se Vaše hypotéza potvrdí nebo ne, důležité je najít zajímavý problém (existující mezera na vědeckém trhu, což je Vaší konkurenční výhodou a tu využijete napsáním práce na toto téma), formulovat hypotézu, zkonstruovat vhodný model a pořádně ho otestovat. Rád bych řekl, že tohle je plně v souladu s myšlením mojí Alma Mater Studiorum, kde v návaznosti na prof. Deidre McCloskey argumentují mnozí za to, aby se „data a modely nemučili tak dlouho, až z nich vypadnou námi kýžené výsledky (ty, které se nám líbí)“. To platí jak pro kvantitativní, tak i pro kvalitativní práce. Musí se číst i literatura, která protiřečí naší hypotéze, která říká, že náš problém není zajímavý ani důležitý, která říká, že naše hypotéza nebo metodologie není dobře formulovaná, a že náš test není vhodně použit ani interpretován a že tudíž náš závěr i práce jsou zcela nesprávné. Když připustíte všechna tato protiřečení proti Vaší ideji při psaní práce, a práci tak budete kontinuálně a průběžně opravovat (a konzultovat změny s vedoucím práce), skoro jistě se Vám nestane, že Vás komise vyhodí s bakalářkou.
-    Ještě bych rád dodal, že existují i způsoby, jak testovat verbální a tedy nikoli statistické hypotézy, avšak o nich prof. Stanton nemluvil, protože uvedl, že v jeho oboru (food marketing) se používá hlavně ta statistika, ježto „na všechno týkající se food marketingu existují data k dispozici“.

Ať Vám to dobře píše (a ať jste tvořiví)!

Studentům, kteří projevili zájem o mně, abych jim vedl bakalářskou práci, tímto moc děkuji a zároveň jim věnuji tento článek. Věřím, že Vám, i všem ostatním, tyto postřehy pomůžou při psaní bakalářských, diplomových prací a též vědeckých článků v odborných žurnálech.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Slováci ponúkajú za železiarne najviac, Američanom sa to máli

Ani jeden zo záujemcov neponúka za košickú huť cenu, ktorá by zodpovedala predstavám U. S. Steelu. Predaj nateraz nebol uzatvorený.

DOMOV

Päť podnetov, Harabin trestom stále uniká

Kolegovia ho zatiaľ ani raz neuznali za vinného.

KOMENTÁRE

Ako Danko začal mať problém s kebabom

Keď to hovoril Breivik, vraveli sme, že mu straší vo veži.


Už ste čítali?